Servis a garážování motocyklů

Vítejte na webu MM-moto

Já a motorka

S Jawou 350 na dovolené S kamarády na nové Jawě 350 V roce 1976 jsem si udělal řidičák na pionýra. Na jaře v r. 1980 jsem si koupil první motorku Jawu 350 "kejvačku". Nebyla ale moc spolehlivá, proto na první moto-dovolenou jsem jel s kamarády a to na dvouválcové ČZ 250 (převrtaná na 300 ccm). Jeli jsme do Vysokých Tater. Po tomhle zážitku bylo rozhodnuto. Vznikla láska na celý život. Na podzim téhož roku jsem narukoval, shodou okolností do Popradu a po ukončení vojny jsem starou Jawu prodal a koupil jsem si úplně novou Jawu 350/634. Ta plně uspokojila moje touhy a potřeby. Zrovna v té době jsem poznal svoji budoucí ženu, a tak jsme už jezdili ve dvou. Projeli jsme křížem krážem Čechy, Moravu a Slovensko.

S Jawou 500 OHC na vyjížďce Vrak Jawa 500 OHC K této Jawě jsem si pořídil Jawu 500 OHC (velké bubny). Dovezl jsem ji domů v "krabici" a dal jsem se do práce. Udělal jsem na ní celou generálku, trvala mi asi rok, ale zdařila se. Bohužel, když jsme začali jezdit, žena se na ní necítila dobře a jízda se jí na ní prostě nelíbila.

První japonec Honda CB250 Po rodinné domluvě jsme obě Jawy prodali a koupili si prvního "japonce" – Hondu CB 250. Namontoval jsem podomácku vyrobené kufry a opět jsme začali projíždět celou naší republiku. Následovala ale pauza – narodil se nám syn – malý motorkář a krátce po jeho narození jsme se stěhovali z Českých Budějovic do příměstské části Havlíčkova Brodu.

Honda CBX750f Yamaha XS400 Po roce 1989 jsme Hondu vyměnili za YAMAHU XS400 – nový model. S tou už jsme začali projíždět Rakousko – Alpy, Německo, Polsko. Po ušetření peněz jsme zakoupili 3 kufry Krauser a Tankvak a to už nám umožnilo podnikat kratší i delší cesty. S YAMAHOU jsme byli sice spokojení, ale na cestování to bylo slabé, a tak jsme se pak vrátili opět k Hondě a sice Honda CBX 750F. Koupili jsme ji s porouchaným motorem, zadřeným na klice. A tak mi celou zimu zabrala generálka motoru. Nebylo to jednoduché, hlavně dostupnost nákupu náhradních dílů u nás, sehnaly se především v Rakousku nebo Německu. Bylo to náročné časově,finančně, ale i pracovně. Podařilo se a na jaře jsme vyjeli. Jenže nastaly další problémy, přestěhováním jsme neměli jednoduché spojení do práce, domek také spolykal finanční prostředky, život se synem už také vyžadoval jiný způsob života a tak jsme museli přejít z motorky na auto. Přestávka trvala několik let, ale láska k motorce nikdy neodešla.

Yamaha FJ1200 a Yamaha FJR1300 Bohužel jsem ovdověl a postupem času se stále více vracela touha po motorce. Syn a kamarádi to na mě poznali a dodávali mi víru, že i po letech je možné se k motorce vrátit. Motorky už byly vcelku finančně dostupné a tak jsem si v r. 2012 na své narozeniny koupil YAMAHU FJ 1200 americkou verzi rok výroby 1989. Proto jí říkáme „babička“. Předchozí majitel tvrdil, že je v dobrém stavu, ale doma jsme zjistili, že je to doslova hrůza (viz. video v sekci reference). Nezbylo nic jiného, než se do toho pustit. Udělali jsme generálku celé motorky od A do Zet a v květnu t.r. jsme se synem a kamarády z klubu XJR vyrazili na sraz. Od té doby se stýkáme dvakrát do roka. Po této akci se syn tak zapálil do krásného požitku z jízdy na motorce, že si ihned po návratu udělal na motorku řidičák. Ale vzniklo dilema: 2 řidiči – jedna motorka. Synovi se líbila „babička“ a tak jsem si koupil YAMAHU FJR 1300 a začali jsme cestovat každý na vlastní.

A jak tak cestujeme, zvyšuje se počet nových kamarádů s motorkami a množí se také žádosti o jejich servis u mě. Tak jsme se synem začali kamarádům pomáhat. Obrací se na nás nejen s japonskými motorkami, ale i různými jinými značkami, od Pionýra až po veterány.

Fotogalerie k článku...